Prosba lesa:
Milý člověče !
Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných nocí v zimě
a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce.
Já jsem dal trámoví tvého obydlí a desku tvému stolu.
Ze mne je lože, ve kterém spáváš i klec vtého rádia.
Já jsem dal topůrko do tvé sekery a branku do tvého plotu.
Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvé rakve.
Jsem tím, čím je pro blahobyt chléb a krásu kvítko.
Slyš tedy mou prosbu: Nepustoš mne !
(citace nápisu z lesní studánky Lesního Slavína)